„Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém soužení pomoc vždycky hotová. A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory doprostřed moře. Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho.“ Žalm 46,1-3
Milé sestry, milí bratři,
tváří v tvář válečným událostem na Ukrajině záludně napadené nepoměrně silnějším protivníkem nás zaplavují pocity smutku, hořkosti, strachu, hněvu, bezmoci… Od svých pocitů nemusíme utíkat. Pláč je na místě. Hněv může být mobilizující. Strach a bezmoc je třeba si připustit, abychom jim mohli čelit. Aby nás neochromovaly. Chraňme se před zoufalstvím.