Sbor evangelicko-reformovaný v Zelově - Polsko

Rekatolizace pronikala v 18. století až do nejodlehlejších českých vsí. Protireformační patent z 9. ledna 1726 považoval čtenáře bible za kacíře a zločince a hrozil jim krutými tresty. Někteří písmáci utekli z vězení, jiní odešli ze země proto, že neunesli lež a přetvářku. V Lužici, hned za českou hranicí vzniklo několik exulantských sborů. Exulanti si sebou přinášeli svou zvláštní tradici, v níž se mísil odkaz husitů a utrakvistů s odkazem Jednoty bratrské i s dlouholetými zkušenostmi pronásledovaných tajných čtenářů bible. Těžko se vtěsnávali do rámce luterské církve a tak velká část odchází do Berlína, kde byla větší náboženská svoboda. Pruský král Fridrich II. na přelomu roku 1741/42 zval české emigranty do Slezska. Jsou založeny české kolonie Husinec a Fridrichův Tábor. Ovšem větší i menší exulantské kolonie se přelidňovaly, chudá půda nemohla uživit rozrůstající se rodiny a bylo nutné se ohlížet po nové lokalitě. Potomek českých exulantů Alexander Petrozelín zprostředkoval exulantům ve Slezsku výhodnou koupi půdy v Zelově. Smlouva o koupi byla podepsána koncem roku 1802 a na jaře 1803 se stěhovaly první české rodiny do Zelova. Většina jich přichází z exulantských obcí ve Slezsku, byli mezi nimi i ti, kteří trpěli pro svou víru, většina se však narodila už ve Slezsku a o pronásledování věděla jen z vyprávění rodičů a prarodičů. 23.3.1803 se dle zápisu v matrice narodilo v Zelově první české dítě Jan Němec!

Těžké životní podmínky byly ještě navíc ztíženy tím, že území ve kterém se nacházel Zelov často měnilo zeměpány. 1807 patřil do Varšavského vojvodství, závislém na francouzském císaři, 1815 si museli zvyknout, že patří pod ruského cara Alexandra I. Přicházeli však další „kolonisté“, povzbuzeni právě prvními úspěchy zelovských. V roce 1818 spolu s němci zakoupili Kučov a v roce 1841 založili další potomci českých exulantů kolonii ve Faustynově a v roce 1843 v Požděnicích. Vše potom změnil konec první světové války. Někteří potomci reemigrovali do Čech, národnostní struktura se měnila. V roce 1925 žilo v Zelově 500 českých, 380 židovských, 240 polských a 50 německých rodin.

Zpočátku neměli v Zelově evangelického faráře. Rodiče žádali o křest katolického faráře v Buczku. Bohoslužby vedli zvolení církevní starší. V roce 1817 přišel český kazatel Jan Fabry z Uher, ale po dvou letech zemřel. Jeho nástupce polský farář Alexander Theodor Glowacki napsal zprávu o slavnosti položení základního kamene ke stavbě kostela – 12.7.1821. Kostel byl během čtyř let postaven a 3.7.1825 se konala slavnost jeho otevření. Zelovští vždy usilovali, aby jejích farář vedl bohoslužby česky. Ne vždy se to dařilo. Farář Jan Theodor Moses působil v Zelově od první adventní neděle 1830 – 1870. Kázal polsky, sbor česky zpíval a konfirmandi používali český katechismus. Po jeho smrti povolání do Zelova přijal Hugo Šikora, syn českého faráře ze slezského Friedrichova Hradce, kázal česky, ale jak praví vizitační protokol – jeho kázání byla málo praktická. Přesto zůstal až do své smrti v roce 1887. Další následovníci Adolf Garszyński a Stefan Skierski se nikdy česky nenaučili. V roce 1909 převzal sborovou práci farář Bohumil Radechovský a jeho žena.

Na počátku druhé světové války v listopadu 1939 přijal místo zelovského faráře Jaroslav Nevečeřal, syn lodžského kantora. V současné době je zelovský sbor součástí Polské reformované církve a farářem sboru je Miroslav Jelinek a jeho žena Věra, která je první ordinovanou ženou reformované církve v Polsku. (ordinace se konala 14.9.2003) Bohoslužby se konají pravidelně každou neděli, pěvecký kroužek zpívá vždy i české písně, české bohoslužby se však konají zpravidla jen při příležitosti hosta-faráře z Čech. Za pozornost stojí jistě i činnost Zelovských zvonků – skupiny, která ovládá americké ruční zvonky a zúčastňuje se celé řady koncertů. V roce 1998 bylo založeno muzeum – Muzeum Zelów-Dokumentační středisko historie Českých bratří. MZV ČR – odbor krajanů na základě usnesení vlády ČR podporuje každoročně činnost krajanů. Právě z těchto finančních prostředků zelovští od roku 1997 po řadu let čerpali značně vysoké částky na rekonstrukci kostela a vybudování muzea. Zelovští i Českobratrská církev evangelická si velmi váží této pomoci.

Řada českých, byť již smíšených rodin žije i v okolních sborech Zelowa a je potěšitelné, že v Lodži, Kleszczowě i Belchatowě při návštěvě kazatele z Čech s vděčností přijímají bohoslužbu vedenou v češtině a i do budoucna mají zájem o spolupráci s ČCE.

V srpnu 2010 farář Miroslav Jelínek a farářka Jarmila Wiera Jelinek ukončili svoji duchovenskou službu v Zelowě. Přijali pozvání do sborů ČCE v Kateřinicích a Ratiboři. Farářem v Zelowě byl zvolen Roman Lipiński. Kurátorem sboru je Karol Pospiszyl.

Po odchodu Romana Lipinskeho do důchodu v září 2013 byl zvolen farářem sboru Tomasz Pieczko.

Historie Zelowa čerpána z „Muzeálního průvedce“ vydaného v Zelově v roce 2006

Kontakty:

bohoslužby 10.00 hodin
farář Tomasz Pieczko
kurátor: Karol Pospiszyl
ul. H. Sienkiewicza 14a
97-425 Zelów
Polsko
tel./fax: 0048 446 341 053 a tel.: 0048446342060
e-mail: per@zelandia.nazwa.pl
web: www.zelandia.pl

Kontaktní osoba za ČCE: Michal Kitta (farář v Hronově)