НЕЗАЛЕЖНА ЄВАНГЕЛЬСЬКА БРАТСЬКА ГРОМАДА У БОГЕМЦІ

NEZÁVISLÝ EVANGELICKÝ BRATRSKÝ SBOR V BOHEMCE

UKRAJINA

V srpnu 1905 v dolině bezejmenného přítoku řeky Čiciklea v Ananěvském újezdu Chersonské gubernie Ruského císařství (nyní Vradijivsky okres, Mykolajivska oblast) založili potomci pobělohorských evangelických exulantů vesnici nazvanou Bohemka. Už o rok později, kdy do Bohemky přišel Vilém Rejchrt, zelovský rodák, písmák a kantor, vzniká i reformovaný sbor. Existoval až do roku 1962, kdy z nařízení sovětské vlády byl zrušen a obnoven až po vzniku nezávislé Ukrajiny (24.8.1991). V únoru 1992 byl sbor obnoven s názvem: Nezávislý evangelický bratrský sbor v Bohemce s nepřímou vazbou na Českobratrskou církev evangelickou v České republice.

Na dokreslení cituji ze zprávy faráře Františka Prudkého (1872-1939), který již v roce 1909 vydal spisek “Návštěva českých exulantských reformovaných osad na Rusi“ (vydáno v Praze nákladem Spolku Komenského 1909) „Bohemka je jedna z nejzajímavějších míst, která jsem za svého pobytu v Rusku viděl. Vesnice tato byla na jaře založena. Bratři v Samarsku vše pozbyvší pronajali si zde zemi a hned přikročili k vystavění vesnice. Bez stavitelské a zednické pomoci postavili si vesnici, která svou pravidelností a výstavností všeobecný obdiv vzbuditi musí. Každá chaloupka nizoučká sice, ale jako z perníku hezounká…Bratři při svých starostech o své vezdejší potřeby nezapomněli na duchovní. Uprostřed vesnice se tu vypíná pěkná škola, ve které se každé neděle shromažďují k službám Božím. Aby věděli, kdy se mají scházeti, stojí v nedostatku zvonu pěkný červenomodrobílý prapor před modlitebnou. Jak ten je vztyčen, je čas k službám Božím. Shromáždění naše byla přečetná….“

Po roce 1989 dochází k obnovení kontaktů s krajany na Ukrajině. Vlastně bylo na co navázat, vždyť o životě těch, kteří odešli z vlasti pro víru a žili v obcích a osadách Ruska a pozdějšího Sovětského svazu (SSSR) se zajímaly a poskytovaly pomoc Česká církev reformovaná (1908 – 1914) Kostnická jednota (1908 – 1937) a od roku 1922 (s přestávkou v letech 1933 – 1991) i Českobratrská církev evangelická. ČCE spolu s Kostnickou jednotou organizovala také pomoc hladovějícím v SSSR a tak se byť malou měrou podílela na „zmírnění“ převážně uměle vyvolaných hladomorů v roce 1921-1922 a 1932-1933. Farář František Prudký, František Bednář a vikář Rudolf Šedý měli značný podíl na tom, že se udržovaly kontakty „exulantů“ se starou vlastí, kontakty duchovní i materiální.

Českobratrská církev evangelická podpořila finančně stavbu kostela. Ve dnech 26.-29.8 1994 je nejen synodním seniorem Pavlem Smetanou položen základní kámen, ale přijímá i slib nově zvoleného staršovstva a ke službě Slova a svátostí je ordinován presbyter Josef Jančík. V Bohemce na dlouhodobější pobyt zůstává bohoslovec David Balcar s manželkou Jitkou (listopad 1994 – duben 1995), následuje Aleš Mostecký s manželkou Alenou (říjen 1997 – květen 1998) jáhen Daniel Heller (říjen 1999 – květen 2000) a Petr Brodský (říjen 2002 – květen 2003). Betlémská kaple 20.října 1996 byla slavnostně odevzdána ke svému účelu za přítomnosti synodního seniora a zástupců široké veřejnosti z Čech i Ukrajiny. Slouží k bohoslužebným shromážděním, biblickým hodinám, výuce dětí – zejména o prázdninách – kterou pravidelně zajišťují studenti z Čech za přispění Centra humanitární pomoci krajanům.

Slušně vybavená knihovna a malé muzeum oživilo celou budovu, která poskytuje také ubytování případných výpomocných kazatelů a návštěv. Nezanedbatelná byla i finanční výpomoc z prostředků MZV ČR určená krajanům. Betlémská kaple může tak sloužit nejen k bohoslužebným, ale i spolkovým činnostem.

Po duchovní stránce se o sbor stará ordinovaný presbyter Josef Jančík a k této službě se připravuje sborem pověřená Ludmila Sverdlova.

Kontakty:

bohoslužby 10.00 hodin
Ludmila Sverdlová, ordinovaná presbyterka
563 14 BOHEMKA
Vradijiv´skyj okres
Mykolajivs´ka oblasť
UKRAJINA

kazatelské místo:
Pervomajsk
bohoslužby 1x měsíčně (dle dohody)
9.30 hodin

Kontaktní osoba za ČCE: Miroslav Pfann (farář v Libiši)