Říkejme jí třeba paní Jana. Nezaměstnaná matka šesti dětí žila ve čtvrti, kde se spíš než rodinnému životu dařilo lichvě, prostituci a obchodu s bílým masem. Bylo jen otázkou času, kdy se Jana chytne do nastražených sítí.
Rychlé peníze lichvářů nabízely snadné řešení problémů. Záhy však měly být vzniklé dluhy i s obrovskými úroky splaceny hrozivým způsobem - nucenou prostitucí dvou nejstarších Janiných dcer. Jana dostala obrovský strach. Známý jí domluvil přijetí v azylovém domě pro matky s dětmi. Jana se tu ubytovala se svou dospělou dcerou a jejími dvěma dětmi. Nabízená pomoc přišla právě včas.
Jana byla ve velmi špatném psychickém stavu. Měla strach, že ji objeví lidé, kteří na ní dlouhé měsíce parazitovali. Navíc u ní bylo diagnostikováno vážné onkologické onemocnění.
Jedním z prvních úkolů pro pracovníky azylového domu bylo vyřízení dokladů a sociálních dávek, registrace rodiny u lékařů, vyhledání školy pro Janiny nezletilé děti. Téměř soustavně bylo nutné poskytovat rodině intenzivní emoční podporu. Teprve posléze přišla na řadu zadluženost. Klíčový pracovníka Janu postupně učil samostatnosti a zodpovědnosti v hospodaření.
Samostatnou kapitolou pak bylo řešení drogové závislosti Janiny nejstarší dcery. Pokusy o léčbu skončily neúspěchem: Dcera se z azylového domu i s dětmi odstěhovala. Jana těžko snášela, že dcera svou závislost sama nezvládla a brzy o své děti přišla. Přesto se Janě podařilo získat vnoučata do péče a zabránit ústavní výchově.
I komplikovaný příběh může mít dobrý konec. Jana zůstává s pracovníky azylového domu v kontaktu a většinou přináší dobré zprávy. Rodina žije v bytě v novém působišti. Jana je klidnější a více si důvěřuje. Děti chodí do školy a kroužků, rodina se zapojuje do aktivit školy i obce. Nejstarší dcera abstinuje, vrátila se a stará se o děti. Druhá dospělá dcera si našla práci a přispívá do rodinného rozpočtu.
Janě se podařil comeback do běžného života.