Církev znamená v latině i v řečtině shromáždění. Ve staročeštině znamenalo toto slovo také konkrétní budovu nebo kostel, ve kterém se shromažďovali křesťané. Za dva tisíce let své existence se církev ze svých původních kořenů rozrostla do obrovských rozměrů, rozvětvila se, sem tam se její hlavní kmen ohnul, vyrašily z něj silné větve, ale i malé větévky, které později uschnuly nebo se zlomily pod tíhou množství ovoce, prošla mnoha bouřemi, které ji poznamenaly jizvami od blesků a přesto stále stojí a roste...
Po letech politického útlaku stojí v dnešní době církve opět svobodně. Minulé doby v něčem církve stmelily a posílily, ale také je v mnohém omezily a zmrzačily. Dnešní doba nabízí obrovský prostor pro realizaci jakékoli společnosti nebo skupiny. Církve tak ale zároveň stojí v konkurenci s dalšími subjekty, které bojují o své místo uprostřed společnosti.
S touto pozicí je spojena řada otázek. Má například církev ambici aktivně měnit společnost k lepšímu? Má ji vůbec mít? Má církev vstupovat na politickou scénu a ovlivňovat tak veřejné dění? Má se ústy svých představitelů vyjadřovat k zásadním tématům, která hýbou společností? Má si „dělat reklamu“?
V připravené anketě máte možnost se k těmto otázkám vyjádřit.
ANKETA: Církev uprostřed společnosti
Pošlete svůj komentář nebo názor na toto TÉMA na web@e-cirkev.cz nebo ho napište na Facebook.
Související články:
KOMENTÁŘ: Církev uprostřed společnosti
__________________________________