Slovo pro tento den: Zelený čtvrtek 2. dubna

Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. (J 15, 13)

Mohlo by se zdát, že žijeme (díky Bohu) za časů, kdy takové nasazení života a položení života za druhé není potřeba. Ale takové chvíle v dějinách i v našem životě čas od času nastávají: kdy potřebujeme, aby za nás někdo dýchal, aby se za nás nasadil, zastoupil nás. Položil za nás nějakou oběť. Jan Heller, milý fakultní učitel, říkával, že tento svět je založen na oběti. A zřejmě tomu tak pořád je. Rodiče se obětují za své děti. Obětují svůj čas, pohodlí, dny a noci, kdy jsou schopni na zavolání přijít za svým dítětem. A šlo by tak pokračovat: obětují se za nás druzí lidé – v pohotovostech tráví sváteční čas lékaři, požárníci, obětují se i další, kdo pracují ve svátek, abychom my měli co jíst, čím svítit. Nesmírnou oběť našemu žití přináší tato planeta. Zvířata hynou (jak) na běžících pásech… Máme tendenci to nevidět, jako ostatně mnohé podstatné. Neuvědomujeme si, že oběti stále drží tento svět a nás při životě. Ježíš mluvil o oběti za přátele. Za ty, které má rád. Není to oběť za peníze. Je to oběť kvůli druhému, v lásce, vztahu k němu. Apoštol Pavel k tomu napíše: Vydat svůj život k upálení, velká věc, ale když v tom není láska, je to marné…

Právě taková láska drží tento svět. Dnes a denně. Také dnes si to máme připomenout. Příteli, drž mě… svou láskou… svou obětí… Amen.

Ondřej Ruml