Slovo pro tento den: Úterý 9. prosince

Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. [1 Te 5, 23]

Apoštol Pavel si dobře uvědomoval, jak je nesnadné udržet vysoký standard vztahů mezi křesťany. Pán Bůh povolal do společenství církve nejen zbožné a ušlechtilé, ale i lidi s temnou minulostí, kteří se teprve museli naučit žít ve společenství. Do církve patřili židé, ale i příslušníci pohanských národů. Evangelium oslovilo otroky a bezdomovce, ale také lidi bohaté a vlivné. Přetvořit tak různorodé společenství v rodinu Božího lidu, kde všichni spolu žijí v lásce, je nad lidské síly a možnosti. Této vnitřní i vnější proměně sloužila apoštolská napomenutí, prorocká kázání i společenství stolu Páně, kde si všichni stejně uvědomovali, že žijí z pouhé milosti Kristovy, že před Bohem jsou jen omilostnění hříšníci.

Není dokonalých hrdinů víry. U každého se objeví slabá místa, zjevná či skrytá selhání. Je zde však ten, který svůj lid obnovuje a posvěcuje, který odpouští a umožňuje nový počátek, tak aby všichni spolu byli připraveni pro příchod Pána Ježíše Krista. Za to se apoštol modlí. „Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“ A vyslovuje jistotu, že to Bůh ve své věrnosti také učiní. A to je i naše naděje.

Náš nebeský Otče, děkujeme, že obnovuješ svou církev, navzdory vší lidské slabosti. Amen.

Pavel Smetana