
Proč mne oslovujete „Pane, Pane“, a nečiníte, co říkám? (L 6, 46)
Měl-li by nějaký pán sluhu a ten by mu stále říkal „pane, pane“, a neplnil by jeho vůli, věřím, že by si ho nenechal. Tak i ti, kdož nezachovávají jeho přikázání. – Proto je nutno, aby každý, kdo má býti spasen, následoval Krista buď v utrpení, nebo v ctnostech, jakmile dosáhl věku rozumu a je schopen poznávání. […] Kdo ho nenásledují ve skutcích, nevejdou za ním do jeho vlasti. Neboť Kristus je vzorný příklad a zrcadlo, v němž se máme zhlížeti a svůj pokažený život zaříditi podle jeho života. […] Chceš-li zhlédnouti svůj zohyzděný život, pohlédni do toho zrcadla. Nebudeš-li ho dbáti, zabloudíš. Vždyť tanečníci dobře vědí, že, nechtějí-li se dopustiti chyby, musí se vždy dívati na toho, kdo tanec vede; tak také Kristus je náš tancovod, Kristus zahájil tanec a první krok učinil do nebes s pannou, jež byla po jeho boku. Chceme-li ho tedy následovati a dospěti tamtéž, vizme, jak on sám zde zřídil a vedl tanec, abychom ho napodobovali jako příklad a zrcadlo. (Betlemské poselství I, kázání na den svatého Jana ráno 27. prosince 1410)
Pane Ježíši Kriste, jsou to nezvyklá slova, že jsi první tanečník a zrcadlo. Prosíme, pomoz, abychom se u tebe učili správným krokům a kontrolovali, nakolik tě opravdu následujeme. Amen.
Jan Keřkovský