Slovo pro tento den: Úterý 8. července

Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. [Př 14, 34]

Ta naše povaha česká! Je žehravá, to všichni víme. Na vládu, na politické strany, na policii, na školství, na církve, na kriminalitu, na upadlé mravy. Kdo z nás může říci, že si na některou složku občas nepřisolí?! – Ale také víme, že zlepšení může nastat, jen když začneme s nápravou hned a každý u sebe. Jiného východiska není.

Zamést pěkně před vlastním prahem. Ale co veřejný prostor? Co naše ulice a naše město? Co obecné právo? Ty přece nemohou zůstat mimo náš zájem! Jen občas si uvědomujeme, že v tomto směru jsme u nás mnoho zanedbali. Náš stát dlouhá léta deklaroval, které oblasti zahrnuje do svých pravomocí, a my občané jsme to přijali s úšklebkem: Ať se tedy stará! – A když se věci před více než dvaceti lety daly do pohybu, rozpakujeme se do uvolněného prostoru vstoupit.

Celosvětová zkušenost varuje: Kam z nezájmu nebo lenivosti nevstoupil odpovědný občan, bezostyšně vstoupilo mafiánské podsvětí, jež má bezpráví ve svém programu. A ten občan, který to nebude chtít připustit, bude muset být statečný. Starost o bezpečný veřejný prostor je dobře křesťanská starost.

Pane Ježíši Kriste, ty jsi ve svém Kázání na hoře dal slavné zaslíbení tvůrcům pokoje. Dej, ať jimi smíme být. Amen.

Ludvík Klobása