Slovo pro tento den: Úterý 6. října

Ježíš se obrátil na zákoníky a farizeje a otázal se jich: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ Oni však mlčeli. I dotkl se ho, uzdravil jej a propustil. (L 14, 3–4)

Múdrý mistr Ježíš! To osidlo, kteréž oni sú jemu polékli, to jim on na hrdlo vzděl. A oni znamenajíce, že což by odpověděli, tiem by sě potupili, i umlkli sú. […] Ujal ho milostivý Ježíš rukú, ne by toho k uzdravení potřěboval, ale aby pokoru ukázal a příklad dal, abychom sě nemocných neliknovali, když bychom jim prospěti mohli. (Postila, kázání na sedmnáctou neděli po svaté Trojici)

Otázku, kterou mlčky položili farizeové, Ježíš vyslovil a sám položil jim. Oni svým mlčením vlastně vyklidili pole, které původně chtěli ovládnout. Sami se dostali do vlastní pasti. Ježíš toho využil ve prospěch nemocného a uzdravil ho. Mistr Jan Hus upozorňuje na zajímavou podrobnost. Ježíš se ho dotkl ne proto, že by potřeboval, ale aby nám dal příklad. Nemáme se štítit nikoho, komu můžeme pomoci. Ať vypadá nepěkně na těle, nebo na duši. Přijít k druhému bez ošklivosti je první krok k pomoci, je to projev opravdového zájmu a přijetí.

Pane Ježíši, ty jsi přijímal lidi všelijak nemocné a postižené. Dej i nám odhodlání překonat odpor a nechuť k druhým a pomoci jim tak, jak můžeme a jak je třeba. Amen.

Martin Litomiský