Slovo pro tento den: Úterý 5. srpna

Je tu jakýsi lid, roztroušený a oddělený mezi národy po všech krajinách tvého království. […] Král z toho nemá žádný prospěch, když je trpí. Uzná-li král za vhodné, nechť dá písemný příkaz, aby byli zahubeni. [Est 3, 8. 9a]

„Konečné řešení!“ Má hluboké kořeny. Dávno dřív, než to napadlo nacisty, byli takoví „hamanové–agagovci“, kteří za nejrozumnější řešení pro zdárný rozvoj své civilizace pokládali vyhubení světového židovstva. Jak se může rozmoct taková nenávist, jež vede od mně nepohodlného jednotlivce k celému národu? Co takové nepřátelství vyvolá? – Jsou všude a jsou jiní. A to stačí. To stačí k šíření pomluv a fám o tajných spiknutích. Co všechno už bylo v neprospěch židů v dějinách navršeno! A stále znovu se divíme, jak úctyhodné osobnosti, na jejichž literatuře vyrůstaly generace, byly přesvědčeny, že mnoho zla ve společnosti zavinili právě oni (F. X. Šalda, J. Neruda, fejeton Pro strach židovský, Politické studie, J. Deml…). A přitom opravdu nebezpečné je, když člověk na místo Boží postaví sebe a jako takový vynáší soudy o druhých lidech. Civilně řečeno to vyzní skoro nevinně: Nebezpečné to začalo být, když Haman udělal kariéru. Tento „protivník židů“ je vladařem nemoudře vybaven pravomocemi, které mu umožní osobní mstu povýšit na opatření finančně i politicky prospěšné králi i veřejnosti. Tak se chystá a je vydán další královský výnos, který postihne všechny židy v perské říši. Chystá se vyhlazení, genocida jednoho celého národa.

Pane, chraň každého z nás před sebedůležitostí a sebevyvyšováním. Vychovávej nás k pokoře a zbožnosti vůči tobě; k poctivosti a respektu vůči bližním. Amen.

Kateřina Roskovcová