Slovo pro tento den: Úterý 5. května

Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím. Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. (Žd 11, 1–3)

A tak viera naše, jenž jest v dušech našich, jíž věříme, jest i o minulých nám věcech, jako teď, že věříme, že Bůh svět stvořil a že syn Boží z panny se urodil, že umřel, a tak o jiných věcech minulých. Druhé jest o věcech přítomných, to jest, jenž nynie jsú, jakož věříme, že Bůh jest jediný a že ten jest Trojice svatá nestvořená a že Pán Ježíš sedí na pravici Otce Boha a že panna Maria a světí apoštolé jsú v radosti nebeské, a tak o jiných mnohých pravdách v Písmě okázaných. Třetie také viera naše jest o pravdách budúcích, jíž věrú věříme, že Syn Boží přijde súdit živých i mrtvých, že všichni vstanú z mrtvých, kteříž sú nevstali. (Výklad Viery, Desatera a Páteře)

Pane Bože, ve víře se chceme ohlížet nazpět, v ní chceme prožívat současnost a ve stejné víře chceme vyhlížet i věci budoucí. Mnohým věcem nerozumíme, ale prosíme, abys nám je ve víře pomáhal přijímat. Amen.

Martin Kocanda