Slovo pro tento den: Úterý 4. srpna

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme k spáse, je mocí Boží. Je psáno: „Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.“ Kde jsou učenci, kde řečníci, kde znalci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. (1 K 1, 18–21)

Jan Hus se odvolal ke Kristu. Učinil tak v době, kdy mu zakázali kázat a kdy se nemohl domoci řešení své pře pomocí církevního práva. Když toto odvolání ke Kristu obhajoval a vysvětloval před kostnickým koncilem, vyvolal spíše úsměvné reakce. Z hlediska církve jeho doby se dopustil nepochopitelného bláznovství. Přestal uznávat moc nadřízených orgánů a odvolal se ke Kristu, k autoritě, s níž církevní právo prostě nepočítalo. Jan Hus tímto počinem upozornil na skutečnost, že církev nestojí na moci a důstojnosti církevních úřadů ani na nedotknutelnosti tradic, ale vzniká a roste tam, kde se zvěstuje Kristus ukřižovaný.

Hospodine, někdy máme pocit, že všemu rozumíme. Že jsme skutečnými pány tvorstva. Bourej naše chytráctví a nadutost slovem evangelia. Amen.

Ondřej Zikmund