Slovo pro tento den: Úterý 4. listopadu

Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba. [1 K 3, 9]

Nedospělá víra se příliš váže na jednotlivé učitele a vůdce a pěstuje jakýsi kult osobnosti. Porovnává je, přeceňuje anebo znevažuje. Církev ovšem není dílo lidské, ale Boží. Bůh k němu povolal, Bůh mu dává zdar a Bůh je také dokoná. Různým pracovníkům – i těm nejzdatnějším – přisoudil jenom dílčí úlohu. „Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst“ (v. 6). Každý z apoštolů, kazatelů, katechetů či starších je vedle ostatních pouhým spolupracovníkem, „jak mu dal Pán“ (v. 5). Býváme zklamáni a otřeseni, když se někdo ve sborové práci neosvědčí, jak jsme očekávali. Jindy jsme udiveni, co všecko může zdánlivě nevýrazný člověk vykonat. Církev je totiž „Boží pole, Boží stavba“ a Pán Bůh v ní používá nás nedokonalých lidí. Kdyby záleželo jen na našich vlastnostech, církev by jistě dávno zanikla. Je však v Božích rukou, a má proto budoucnost.

Pane Ježíši, odpusť nám, že se často stavíme do role soudců a nechápeme tvé moudré vedení, tvou svrchovanou milost a tvé úmysly. Amen.

Bohuslav Vik