Slovo pro tento den: Úterý 31. března

O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství: „Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník. Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ,Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘ Avšak celník stál docela vzadu a ne odvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ,Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne fa rizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (L 18, 9–14)

O tomto podobenství Jan Hus říká, že je v něm řeč jakoby o dvou žebřících: Žebřík pýchy, kterým se sestupuje shora dolů. A žebřík pokory, pomocí něhož se vystupuje odspoda vzhůru. Na tom prvním byl farizeus, na druhém celník. Protož die spasitel, že „každý, ktož sě výší“, jako ten zákonník, „bude ponížen, a ktož sě níží“, to věz pokorně má, jako tento zjevný hřiešník, „bude povýšen“. (Postila, kázání na jedenáctou neděli po svaté Trojici)

Dej, Pane, abychom se nechlubili a nepovyšovali a měli skutečnou lítost nad svými hříchy. Dej, aby naše pokání bylo upřímné a naše modlitby pokorné. Amen.

Pavel Kašpar