Slovo pro tento den: Úterý 3. února

Listina rodu Ježíše Krista […] Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct. (Mt 1, 1a. 17)

Ježíš se neocitl mezi lidmi zničehonic. Je synem Abrahama i Davida. Matouš věří, že Bůh dostál slibům svému lidu a splnil je v Kristu. Ježíšův rod shrnuje v třikrát čtrnácti pokoleních. Pohrává si s číselnými hodnotami písmen jména David? Jejich součet je čtrnáct. Aby mu tři čtrnáctky vyšly, musel evangelista pokolení trochu upravit. Nijak ho to netrápí. Nepíše přece genealogické pojednání. Je teolog a přináší zvěst. Chce prostě říct, že na zemi nejsme ponecháni svému osudu. Věří, že náš život odněkud pochází a někam směřuje.

Za tímto světem je jakýsi systém, záměr, řád. A ty tři čtrnáctky, těch šestkrát sedm pokolení? To je podle Matouše výstižný výměr doby, která bude následovat, času sedmi sedmiček. Doba přípravy času naplnění, jenž se otevírá příchodem Mesiáše.

Pouze Kristus je hlavou církve obecné, proto všichni apoštolové svorně vyznali, že jsou služebníci této hlavy a pokorní služebníci církve, nevěsty jeho. (O církvi)

Kristus má v rukou celý svět, vše musí k svému cíli spět, spíš zůstalo by slunce stát, než on by přestal kralovat. Pane Ježíši Kriste, ty jsi Syn Boha živého. Amen.

Daniela Brodská