Slovo pro tento den: Úterý 28. ledna

Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. [Gn 1, 31]

I z těchto závěrečných slov dýchá klid a pokoj. Bylo-li dosavadní ohodnocení na jedničku, nyní to bude na jedničku s hvězdičkou. Ne podle naší klasifikace, ale v pohledu samého Stvořitele. Vše je dokonale zařízeno, člověk se všemi ostatními tvory může být v pohodě. Může se tu cítit dobře. Nemusíš se, člověče, bát, já jsem se o tebe postaral. Budeš zde moci klidně žít a pracovat, bez obav, že nebudeš mít co do úst. V této jistotě smíme přijímat svůj pozemský život. Pokorně a vděčně, i s vědomím poslání, které Bůh nám lidem pro náš život na této zemi dává.

Zákoník, který ve mně (a asi v každém z nás) skrytě dřímá, možná pohotově zvedne prst: Jen si to, člověče, nepokaz! Ach ano, i to přijde na řadu, i to se bude muset ozvat. A ne jednou. Tady to však není. Dnes, nad tímto textem, má převážit radost z dokonalého Božího díla. Veliká radost z toho všeho, co ve své nezměrné dobrotě Pán Bůh pro nás lidi učinil.

Pane Bože, ty jsi učinil všecko, abys připravil člověku domov, aby si na světě nepřipadal jako cizinec, aby zde mohl pěkně žít. To vše jsi učinil i pro mě. Díky a sláva tobě! Hurá, haleluja! Amen.

Jan Trusina