Slovo pro tento den: Úterý 27. srpna

Naše pomoc je ve jménu Hospodina, on učinil nebesa i zemi.

Ž 124, 8

Aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí.

Fp 2, 10

Kdo se nedostal do situace, která byla nad jeho síly? Malé dítě se v takové chvíli utíká k matce či jiné osobě z těch nejbližších, kteří jsou zrovna po ruce.

Oči dětí Izraele hledají pomoc na nebesích, u Hospodina; Pána, který se jako pravý tvůrce tvorů ujímá svého díla – člověka. Bere ho za ruku a jako rodič jej vytahuje z marasmu, do kterého se člověk dostal sám či s pomocí jiných lidí. A nebýt takové ruky, kde by asi zůstal človíček zabořený? S určitým časovým odstupem a jinou náboženskou zkušeností nám představuje Ježíše – Immanuele. Ten se dostává doprostřed světa a účastní se naší bezradnosti. Proto i tehdy, když se to na zemi nezdá, nebesa oznamují, že Bůh stál, stojí a vždy bude stát při svém stvoření.

Hospodine, kéž dokážu vyznávat: „I kdyby mě opustil můj otec i má matka, ty jsi se mnou.“ Amen.

Eva Vymětalová-Hrabáková (CČSH)