Slovo pro tento den: Úterý 26. srpna

Pak odešel do města a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: „S jakou přicházíš, má dcero?“ I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. A dodala: „Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: „Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou.“ [Rt 3,15b–17]

Bóaz také věděl, co se sluší a patří. Myslí i na Noemi, která doma jistě trne starostí. Předpokládá, že o celé Rútině výpravě ví a je zvědavá, jak pořídí. Při námluvách a sňatku měla vždy rodina snoubenců důležitou úlohu. I dnes, kdy žádost o ruku je jen formálním aktem s předpokládanou kladnou odpovědí, má své místo. Rodiče dali vyvolené či vyvolenému ivot. Povaha a zvyklosti, které milovaný protějšek má, jsou do značné míry rodiči a výchovou předurčeny. Za to vše dobré není od věci poděkovat. Takové kroky pak také pomáhají k budoucí harmonii celé širší rodiny i k osamostatnění novomanželů. K tomu slouží rituály jako právě žádost o ruku a svatba sama. Je to i zkušenost dávných předků.

Bóaz svým jednáním také oceňuje roli Noemi v Rútině životní pouti. Dává jí s ječmenem do rukou důkaz, že vše, co se stalo, nebyl jen sen či plané naděje. Rút našla v „Domě chleba“ (Betlémě) chléb i mužnou ochranu.

Pane Bože, dávej nám sílu přijímat rodiny svých partnerů i přes jejich možné vady s úctou a s vědomím, že bez nich by nebyla ani naše současná rodina. Amen.

Magdaléna Trgalová