Slovo pro tento den: Úterý 26. června

1 S 19, 1–7 ● Sv 23

A Jónatan se za Davida u svého otce Saula přimlouval. Řekl mu: „Ať se král nedopustí vůči svému služebníku Davidovi hříchu! Vždyť on se proti tobě neprohřešil a jeho činy jsou tobě k užitku. Vlastní život nasadil a zabil Pelištejce. Hospodin tak připravil veliké vysvobození celému Izraeli. Viděl jsi to a radoval ses. Proč by ses měl prohřešit prolitím nevinné krve a Davida bezdůvodně usmrtit?“

[1 S 19, 4–5]

Člověk se v tomhle světě setkává s nepochopitelnou nenávistí, s nesmyslným vztekem. Může je nalézt sám v sobě.

Stačí vyslovit jméno David a král Saul se zlobou téměř vznáší nad zemí. Zezdola k němu zní pokorné, ale odvážné volání: „Proč? Vždyť to nedává smysl! Nikdo proti tobě nechystá žádnou vzpouru. David je s tebou! Vždyť se podívej a vrať se nohama na zem.“ Uposlechne král, nebo zvítězí jeho zraněná ješitnost?

Účinek volání není jistý. Naopak, přímluvce Jónatan nasazuje vlastní kůži, riskuje, že i na něj se sveze králův hněv. Postavit se do cesty zlu je vždy riskantní podnik.

Bože, prosíme o odvahu stavět se proti zlobě kolem nás. Prosíme o sílu bojovat se zlobou v nás. Děkujeme, že v Kristu máme přímluvce, který se postavil proti zlu tohoto světa a zvítězil. Amen

Daniel Matějka