Slovo pro tento den: Úterý 25. září

Jk 5, 1–6 ● Ez 508

A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí. Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno, vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady – pro konec dnů!

[Jk 5, 1–3]

A do třetice ještě jeden dozvuk toho, co zaznělo v neděli a v pondělí. Jakub si již nebere servítky. Proč taky. Má před sebou lidi, kteří si svou odměnu již vybrali. Pořád mluví ke sboru, na to pamatujme.

Jakub není laciný kritik bohatství. Jde o křesťany, kteří příliš rychle a snadno vyměnili Ježíše za jiné bohatství, které jim nabízí tento svět. Znám i dnes několik lidí, kteří opustili Krista kvůli kariéře. Anebo mají sice slov o Kristu plná „ústa“, ale srdcem jsou jinde.

Jistě, člověk může dělat kariéru jako křesťan a může být i dobrý podnikatel, ale nesmí zapomenout, kdo je v životě Pán. Komu patříme v životě i ve smrti. Ti, o kterých mluví Jakub, si zvolili svůj životaběh. Dobře, mají na to právo. Ale pak se nesmějí divit, jakou odměnu dostanou. Už si ji vybrali. Na pozdější reklamace nelze brát zřetel. To je varování pro všechny.

Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben. Amen (Ž 119, 29–31)

David Sedláček