Slovo pro tento den: Úterý 25. srpna

Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich. (J 17, 25–26)

Pravda byla v Husově pojetí vždy úzce spojena s láskou. Sílu ke konání pravdy v lásce čerpal Hus z hlubokého osobního spojení s Kristem. Z lásky ke Kristu a jeho církvi se odvažoval všech kázání, disputací a obhajob svého učení. Holá pravda by ho asi neunesla v situaci, kdy byl vyloučen z církve, tedy od zdroje milosti, jak se tomu tehdy rozumělo. Holá pravda by ho asi neunesla, když byl odsvěcen a ponižován, opuštěn a zrazován. Byl však láskou spojen s Kristem. I ve chvíli, kdy je jasné, že bude upálen, neztrácí jistotu spásy. A přitom nedává najevo pyšnou sebejistotu neomylného duchovního mistra. Přiznává, že se mohl mýlit, a své případné omyly proti pravdě svěřuje opravě nejmilostivějšího soudce Ježíše Krista. Pevně věří, že ho Kristus jako svého pokorného služebníka očistí ode všech hříchů a převede ze smrti do života. V tom vyvážení pravdy a lásky je Hus přes všechna staletí výzvou pro církev i pro každého z nás.

Pane, máme někdy s láskou trápení. Neumíme s ní zacházet a zraňujeme sebe i druhé. Prosíme, uč nás s láskou zacházet. Ať máme rádi sami sebe jako své bližní a jako tebe. Amen.

Ondřej Zikmund