
Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. (Ř 12, 12–13)
Druhý pramének naděje má také tři niti. První, aby žádný nezuofal. Druhá, aby žádný v naději nehřešil. Třetí, aby každý svú nadějí hříchy rozptýlel. (Provázek třípramenný). Jak rádi bychom žili v radosti a nikdy nepropadli beznaději. Bylo by krásné, kdyby každý měl takovou naději, že by si nezoufal, nepodléhal skepsi a věřil v lepší zítřky. V naší společnosti jsou mnohé věci viděny velice beznaděje, ale všimněme si, že se to často týká záležitostí tohoto světa. Vidíme mnoho katastrof a devastace ve světě vezdejším, které lidská ruka nenapraví, proto také tu pravou naději nenačerpáme z tohoto světa. Ta pravá naděje, jež se nebojí dívat do budoucna, naděje, která vydrží v sebehorších životních podmínkách. Pravá naděje vycházející ze smrti a vzkříšení Ježíše Krista, který znovu mezi nás přijde, budoucnost naše i tohoto světa je v jeho dobrých rukou. Proto se na něj můžeme obracet v modlitbách. Modlitba tu není jenom pro nás, abychom rozmlouvali s Bohem. Měli bychom se modlit za tento svět, v modlitbě myslet na své bratry a sestry, zvláště na ty, kteří mají pro víru soužení. Modlit se za tento svět a rozdávat neději, to je vpravdě křesťanské.
Pane, posilni všechny, kteří propadli beznaději a zapomněli na tvou lásku. Modlíme se, abys byl všem lidem důvodem radosti. Amen.
Eva Benešová