Slovo pro tento den: Úterý 22. září

Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. (J 10, 1–2)

Jan Hus lidem neradil, aby neposlouchali své pastýře – naopak. Pro pastýře však z toho plyne veliký závazek: nevzdálit se slovu a příkladu dobrého pastýře Krista. Z evangelia Hus vyvozuje pět vlastností dobrého pastýře. První: že mu otvírá vrátný, to jest sám Kristus, jenž je sám pastýř, dveře a vrátný. Člověk má tudíž jít za Kristem, jenž pase, otvírá a zavírá; má za ním jít v pokoře, v pravdě, ve svatém životě a napodobovat skutky toho, jenž, jak sám praví, je cesta, pravda a život. Řekl: „Já jsem cesta,“ doplň: k Otci, tudíž dvéře, které vedou k Otci, „pravda“, totiž vrátný, jenž učí pravdě, za třetí „život“, neboť onen pastýř řídí cestu života, pase slovem, příkladem, učením a darem vlastního těla. Druhá vlastnost je, že pastýř učí své ovce a ony ho poslouchají. Třetí vlastnost: že své ovce zná jménem. Tato vlastnost přísluší především Kristu, neboť o spáse rozhoduje jen jeho vůle. (Betlemské poselství I, kázání v úterý po svatém Duchu 2. června 1411). O zbývajících dvou vlastnostech dobrých pastýřů zítra a pozítří.

Dobrý pastýři Ježíši, všichni jsme ovce, které patří tobě. Někdy se dostaneme sami i do role pastýřů a máme (třeba na krátký čas) někoho vést k tobě. Kéž bychom nezradili věrnost tvé milosti, tvému slovu a příkladu. Amen.

Jan Keřkovský