Slovo pro tento den: Úterý 2. září

Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.“ [Mk 1, 2]

Ještě než Ježíš přišel, už o tom lidé měli vědět: Starozákonní prorok to předpovídal a jeho slova se začala plnit. My už víme, o kom Izajáš mluvil, kdo byl ten posel připravující cestu Páně. Byl jím Jan Křtitel. on byl „hlasem volajícího“ – opravdu nečinil nic jiného, než že kázal. Volal k pokání a zval ke křtu na odpuštění hříchů. Kázal a zase jenom kázal. Tak jako všichni věrní kazatelé slova Božího před ním i po něm – i všude mezi vámi. Od té doby, co se Bohu zalíbilo, ak to apoštol Pavel napsal, „bláznovským kázáním“ – jen kázáním evangelia – spasit lidi, přinést jim záchranu.

Jan hlásající jasné slovo Boží to neměl lehké. Ani proroci před ním, ani apoštolové po něm neměli snadný, pohodlný a v očích světa úspěšný život. Ale nebyl to život marný. Naopak: není nic slavnějšího než být „hlasem“ Toho, který přichází, než zvěstovat evangelium Kristovo! Je to veliká čest, že všemohoucí a svatý Bůh nepohrdá naším kázáním, že nám svěřuje do úst tak slavnou zvěst, že své království šíří právě jen tímto zdánlivě tak chatrným a bezmocným způsobem.

Ježíši Kriste, prosíme za všechny tvé věrné svědky! Dej, ať dnes jsou lidé voláni a zváni k cestě za tebou, ať se nepřestává šířit dílo, k němuž jsi kdysi povolával své proroky a k němuž dnes voláš i nás. Amen.

Jana Potočková