Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
Ž 62, 7
Buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.
1 K 15, 58b
Bůh jako skála? Život žalmisty provázejí těžké zkoušky a boje. Život věrného Božího člověka se neobejde bez zkoušek. Velikost jeho svědectví nespočívá v tom, že by ho Bůh uchránil rizik, nýbrž v tom, že ho Bůh nikdy neopustí a že mu dá sílu vším projít. Proto je Bůh skála. To znamená, že představuje stabilitu, věrnost, spolehlivost. A pak také útočiště. Místo, kam se lze uchýlit. Když je zle, když nevím, co a jak dál, mohu se přitisknout k Bohu. To mě uchrání pádu a skryje před pronásledovateli.
Právě proto, že Bůh se osvědčuje jako skála, smíme dál konat jeho dílo. Nic z toho, co konáme pro Pána a s Pánem, proto nevyzní naprázdno.
Ve všech zkouškách, které život víry přináší, spoléháme na tebe, Pane, pro Ježíše Krista. Amen.
Petr Šandera (CČSH)