Slovo pro tento den: Úterý 19. března

I v poušti, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli, až jste došli k tomuto místu.

Dt 1, 31

Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm.

1 J 4, 16

Byla to zvláštní etapa v historii izraelského lidu, když putovali pouští do zaslíbené země. Někdy přemýšlím o tom, jestli by vůbec opustili Egypt, kdyby věděli, co je bude čekat. Myslím, že by je mnohé věci mohly odradit a nikdy by neodešli. Je dobré, že vše, čím prošli, bylo před nimi „zakryto“. Jinak by nepoznali, jak úžasný je jejich Bůh, že to s nimi myslí opravdu dobře. Jedna věc jim ale „zahalena“ nebyla. To, že je Bůh povede, že bude s nimi, že má pro ně připraven lepší život než ten, který doposud poznali- Byly sice situace, kdy Izraelci pochybovali o tom, jestli to s nimi Bůh myslí dobře, jestli je má rád. Když se ale ohlédli zpět, za tím, co prožili, museli žasnout. Spolu s ohlédnutím totiž mohli poznat, že to s nimi Bůh opravdu myslel dobře. Že je nikdy neopustil, že je chránil a nesl na rukou.

Někdy až s odstupem času, po ohlédnutí zpět, poznáváme, jak nás Bůh nesmírně miluje. Někdy tuto skutečnost ztrácíme ze zřetele.

Pane, dej, abychom ti vždy důvěřovali a nepochybovali o tvé nesmírné lásce k nám. Amen.

Renáta Firlová (SCEAV)