
Př 25, 1–28; Ko 3, 1–11 ● Ez 188
Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat. Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.
[Př 25, 2–3]
Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
[Ko 3, 1]
Oba texty, i když se to nezdá, mluví stejnou řečí. Přestavme si člověka, který marní svůj čas. Život mu nepozorovaně uplývá pod rukama. Zabývá se věcmi, které mu nepříslušejí a nejsou ani podstatné. Takový člověk nezná své místo v životě. Takový člověk je pošetilec.
Kniha Přísloví mluví o královské moudrosti. Taková moudrost znamená znát své místo a své poslání. Nestavět se výše a nebýt ani mimo. Královská moudrost čeká na Hospodinovo slovo. Až bude dáno, zkoumání může být započato. Taková moudrost se pokorně sklání před Božím majestátem.
Apoštol mluví v podobném duchu. Bůh se odhalil v Ježíši Kristu. Vyslovil se tím nejvlastnějším slovem. Je nám nabízen dar královské moudrosti, znát a řídit se Boží vůlí, zjevenou v Kristu, našem Pánu.
Ze všech stran jsi mi, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi pozvedáš hlavu. Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá. Amen (Ž 3, 4–5)
David Sedláček