Slovo pro tento den: Úterý 18. února

Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou. Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu ‚rozřízku‘! Neboť pravá obřízka jsme my, kteří duchem sloužíme Bohu, chlubíme se Kristem Ježíšem a nedáme na vnější věci – ačkoli já bych měl proč na ně spoléhat. Zdá-li se někomu jinému, že může spoléhat na vnější věci, já tím víc: obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z pokolení Benjamínova, Hebrej z Hebrejů; jde-li o zákon – farizeus; jde-li o horlivost – pronásledovatel církve; jde-li o spravedlnost podle zákona, byl jsem bez úhony. [Fp 3, 1b–6]

Dosud velmi poklidný tón Pavlova dopisu se mění. Pavel polemizuje s křesťany židovského původu, kteří mají za to, že i bývalí pohané musí přijmout obřízku. Jako by nestačil křest, který je pro všechny, pro muže i ženy, znamením, že patří Kristu. Apoštol to vidí zcela jinak: Pravou obřízkou jsou ti, kteří se chlubí Ježíšem Kristem a nespoléhají na vnější věci.

Kdyby skutečně záleželo na těch vnějších věcech, pak by Pavel všechny ty, kteří si tak zakládají na obřízce, vysoko předčil. On však usiluje o to, aby křesťané nezůstávali na úrovni židovské sekty. Křesťanství je náboženstvím pro všechny lidi bez předchozích podmínek.

Nedovedeme dost být vděčni za to, co apoštol vybojoval. Bez něj by se sotva naplnil příkaz vzkříšeného Krista: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal“ (Mt 28, 19–20a).

Pane Bože, děkujeme za apoštola Pavla, za jeho zápas, aby evangelium zůstalo radostnou nadějí pro všechny národy. Amen.

Jiří Kabíček