Slovo pro tento den: Úterý 16. října

Zj 8, 1–5 ● Ez D 692

A když Beránek rozlomil pečeť sedmou, nastalo na nebi mlčení téměř na půl hodiny. […] Jiný anděl předstoupil se zlatou kadidelnicí před oltář; bylo mu dáno množství kadidla, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem. A vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami posvěcených z ruky anděla před Boží tvář. Tu vzal anděl kadidelnici, nahrnul do ní oheň z oltáře, vrhl ji dolů na zem; a nastalo burácení, hřímání, blesky a zemětřesení.

[Zj 8, 1.3–5]

V otevřeném nebi je rozlomena sedmá pečeť. Ta poslední. Na nebi nastává mlčení. Někomu může přinést klid, jinému spíš tíseň. Být bez odpovědi – to nejde tak snadno ustát po hrůzách šesti předchozích pečetí. Co bude?

Přesto však můžeme vyčíst, že tohle mlčení je v moci Beránka, protože on otevírá i poslední z pečetí. Bůh zůstává mocný, i když pro nás mlčí. Bůh ví o situacích, v nichž jsme bez odpovědi a marně dohledáváme smysl. Dokonce by se dalo říct, že je „cítí“. Tak to možná viděl Jan. Naše volání a hledání vystupují spolu s dýmem kadidla před Boží tvář. Modlitby nevyjdou naprázdno, k Bohu se dostanou.

Před Boží tváří oheň pročistí všechny pohnutky našich proseb, chval, přímluv, přání a díků a na zemi pak budou viníci potrestáni.

Bože náš, máme trochu strach, ale jsme rádi, že naším soudcem jsi právě ty, protože o nás víš všechno. Pomoz nám žít poctivě a spolehnout se na tvou vládu. Amen

Markéta Slámová