
Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. (Mt 20, 1–2)
Majitel vinice je Syn Boží, protože je hlavou církve. Vinice jest svatá matka církev, což jsou všichni svatí a vyvolení od prvního spasence až do posledního. Dělníci jsou všichni, kdož žádají o přijetí do království nebeského. Denní peníz, který jest okrouhlý, znamená věčnou radost bez ustání a nevýslovnou odplatu. Tak také dělníci té vinice jsou různého založení: protože někteří začali jíž zmládí a horlivě pracují až do stáří, a ti budou později bráti mzdu než oni, kdož ve stáří v hodině dvanácté se vzmuží, poněvadž mužní budou míti přednost v odplatě. (Betlemské poselství I, kázání na neděli Devítník 8. února 1411)
Čítáváme bibli trochu jiným způsobem, než bývalo zvykem v Husově době: tehdy se slušelo rozluštit v podobenství, kdo je kdo, co znamená okrouhlý peníz a jak je to s mužností při odplatě. Ale ať toto podobenství čteme tak, či onak, stejně na konci zjistíme, že Pán dal odměnu všem, a velkou. Ani se v textu nic nedozvíme o tom, kolik toho ti pracanti vlastně udělali (co když víc škody než užitku?). Vlastně je to zase další podobenství o veliké a nezasloužené Boží lásce a péči o nás.
Laskavý Hospodine, někdy se nám na tvé vinici snad daří, někdy ne; díky, žes nás na ni vůbec pozval. Dej, abychom ti byli užitečnými služebníky. Amen.
Jan Keřkovský