Slovo pro tento den: Úterý 15. prosince

Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ (J 10, 7–9)

Tu věz, že dí sv. Augustin, že vchází dveřmi, kdož vchází skrze Krista, kdož následuje umučení Kristovo, kdož zná pokoru Kristovu, takže, poněvadž Bůh učiněn jest člověkem pro nás, aby se poznal člověk, že není Bohem, ale člověkem; neboť kdož chce Bohem viděn býti, jsa člověkem (toliko), nenásleduje toho, jenž jsa Bohem, člověkem učiněn jest. Tolik Augustin. Ó kdyby to uvažovali ti, kteří se nazývají bohy z pýchy, a přijímají cti od lidí chlubně, ano před lidmi klekají, nohy jich líbají, nejsvětější nazývají, snad by k sobě přišli, a utrpení a pokoru Ježíšovu by na sebe přijali! A tomu Ježíš, vrátný, sebe, dvéře otvírá, kterýž hnutím Božím, jsa dříve v ctnostech způsobilý, nejvíce žádá chvály Boží, prospěchu církvi svaté, jež jest obec k spasení vyvolených… (Postila, kázání v úterý po svatém Duchu)

Pane Kriste, trpěl jsi, snesl jsi ponížení, nebylo to lehké. I v našich životech jsou nelehké okamžiky, bolesti, utrpení. Jsi s námi v těchto těžkých chvílích, neseš nás a posiluješ. Za to ti, Pane, děkujeme. Amen.

Olga Mrázková