
2 Pt 3, 14–18 ● Ez 375
Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem. A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.
[2 Pt 3, 14–15]
Milost v Pavlově podání neznamená, vykládá tu Petr, že hříšník je „sympatický rošťák“. Milost Boží znamená, že hříšník je zločinec právem odsouzený k smrti, který však dostal milost. Vzali byste si domů čerstvě omilostněného odsouzence k smrti? Buďte k sobě upřímní! Odsouzenec je sice omilostněn, za totéž už ho podruhé nezavřou, ale čeká ho ještě dlouhá cesta proměny, aby byl schopen normálního života. Milost Boží v tom našem krátkém čase stále trvá, Bůh nám stále nanovo odpouští. Ale jen proto, aby se nám přítomný čas stal časem proměny, abychom se skutečně stávali lepšími lidmi. Bůh má sympatie pro nás samé, ale naše hříchy jsou mu odporné. Není k našim chybám tak blahosklonný, jako jsme k nim my sami. Žádný strach před soudem! Ale také vědět, k čemu nám byl dán čas tohoto života, abychom mohli vidět svou proměnu a aby i ta nás posilovala ve víře, která jediná zachraňuje.
Duchu svatý, Pane a dárce života, dej nám růst v dobrém. Amen
Tomáš Pavelka