Slovo pro tento den: Úterý 11. září

Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.

[Př 11, 24]

Kéž by tomu tak bylo, mohli bychom si rezignovaně povzdechnout. Ale autor Přísloví není zase tak naivní, jak by se mohlo zdát.

I když nám naše zkušenost a povrchní zobecnění říkají, že ten, kdo je skoupý, ten se má, a ten, kdo rozdává, tomu přibývá leda tak dlužníků; ovšem ono se na to dá podívat i z jiné strany. A právě tenhle pohled je pohledem víry a životní moudrosti, k níž nás biblická Přísloví chtějí vést.

Jedna dávná moudrost řekne, že láska roste rozdáváním. Že to podstatné v životě máme umět dávat. A že ten, kdo umí dávat ze svého, ten také dostává, ten roste, tomu přibývá, ne nějakých čárek za dobré skutky, ale velkodušnosti, moudrosti, lásky, prostě toho opravdu potřebného a podstatného pro život.

Ono to může mít i své praktické důsledky. Kdo neumí dávat, ten může mít neustále pocit, že nikdy sám nemá dost. Ale ten, kdo rozdává, ten ví, že má sám dost, ba že má něco navíc. A nad to je mu dopřáno poznání, že jsou věci podstatné a méně podstatné a že to podstatné – třeba srdce nebo okruh lidí, s nimiž ho pojí něco víc než jen peníze, mu roste.

Předrahý Pane Ježíši, ty své učedníky učíš, že kde je náš poklad, tam bude i naše srdce. Dej, ať své srdce máme dost veliké, pro tebe, ale i pro druhé. Amen

Ondřej Ruml