Slovo pro tento den: Úterý 11. února

Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. [Fp 2, 5–8]

Apoštol chce, abychom smýšleli, jako smýšlel Kristus. Ježíš se zřetelně odlišil od nás lidí, kteří chceme být jako Bůh (Gn 3,5). To byla a je podstata našeho hříchu: chceme usurpovat víc, než nám Bůh nabízí. Ale Ježíš se své rovnosti s Bohem dobrovolně vzdal, aby byl ve všem a úplně, jako jsme my lidé. To se stalo z lásky k nám lidem. Tak to zpívá starokřesťanská píseň, kterou Pavel cituje. Bylo to pro Krista velké ponížení. On je však vzal na sebe, včetně smrti, aby nám pomohl k životu, v němž už nemusíme sloužit ďáblu. Díky Kristu cílem všeho už není smrt, ale život.

Ježíš nemyslel na sebe, ale na Boha a na nás. Takové smýšlení má být také při nás. Může být ještě hlubší motivace k tomu, abychom se zbavili sebelásky, která je při nás zdrojem všeho zlého a beznadějného?

Pane Ježíši Kriste, ty jsi nám ukázal, kudy vede cesta k pravému životu, po kterém všichni toužíme, ale který nám můžeš dát jen ty. Amen.

Jiří Kabíček