Slovo pro tento den: Úterý 11. prosince

2 Pt 1, 2–15 ● Ez 391

Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce. Komu však scházejí, je slepý, krátkozraký a zapomněl na to, že byl očištěn od svých starých hříchů. Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.

[2 Pt 1, 5–10]

Poznání Ježíše Krista není jednorázová záležitost. Ani zážitek obrácení není příliš významný, pokud zůstane osamocen. Sám Ježíš před takovou vírou na mnoha místech varuje. Například nám dává podobenství o milosrdném Samařanu.

Půjde-li kolem trpícího křesťan a bude volat: Ježíši, já tě miluji!, ale trpícího se nezastane, pak jsou jeho slova marná. Půjde-li kolem takového člověka ateista a pomůže, obstojí před Hospodinem on.

Proto nám apoštol Petr připomíná, že samotná víra či zážitek víry nestačí. Je třeba připojit mnoho ctností, z nichž však nejvyšší je láska. Věřící člověk si může s vděčností uvědomit, že všechny tyto ctnosti jsou vlastně dar samotného Hospodina.

Teprve potom začne růst skutečné poznání Ježíše Krista. Ne poznání rozumové, ale poznání celostné. Takový člověk pak bude v Krista vrůstat. V dnešní hedonistické době bychom však neměli zamlčet, že takovéto vrůstání do Krista může být také zakončeno a oslaveno utrpením.

Náš Pane, toužíme být tebou. Dávej nám odvahu, abychom neuhýbali před utrpením, které je nedílnou součástí tvé cesty. Amen

Petr Turecký