
My přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho. [1 K 8, 6]
Modloslužba naší doby se od starověké liší. Lidé slouží a obětují jiným, spíše odosobněným silám: bohatství, vnější moci, požitku, pohodlí a slávě. Jako nástroje jim při tom slouží technika výrobní, obchodní, dopravní, politická, vojenská i komunikační. Kdo cení tyto veličiny nade všecko, kdo jim připisuje všemohoucnost, tupí Pána Boha a přestupuje přikázání první desky Desatera; a tupí také své bližní navzdory desce druhé. To je špatné, to je převrácené, to je hřích. Proti tomu musíme vyznat: „Modly ani bohové tohoto světa nic nejsou. Je jediný Bůh otec a jediný Pán Ježíš Kristus“ (v. 4b. 6). Od něho dostáváme život a všecko, co potřebujeme a co užíváme. To nám dává vnitřní svobodu, to nás zbavuje strachu a úzkosti, to nám dává jistotu uprostřed všech zmatků našeho světa.
Pane Bože, radujeme se, že nám vnášíš do života světlo a jas a že nás vytrhuješ z naší nemoudrosti a našich omylů. Ochraňuj nás, prosíme, ve všech pokušeních, která na nás denně doléhají. Amen.
Bohuslav Vik