
Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost; nebo jejich jest království nebeské. (Mt 5, 10 KP)
Augustin poznamenává, že první stupeň blahoslavenství (o pokoře) a osmý (o konečném protivenství) zasluhují království nebeského. První pro příčinu svrchu řečenou a poslední pro konečné vytrvání. Neboť jako v postupu dní osmý den jest opakovaný den první, tak ten, kdo má těchto sem stupňů blahoslavenství a v nich jest postupně utvrzen, že chce bez konce až do smrti státi pro spravedlnost, má významně království nebeské. Ačkoliv pak tehdy nemá je plně v požívání, přece jest v nejbližším uchystání, aby je měl. Proto jako o tom, kdo jest ve dveřích, se praví, že jest v domě, tak o tom, kdo jest v tomto konečném a počátečném protivenství, se praví, že jest v království nebeském, protože veškeré jeho obcování od počátku až do konce bylo na nebesích, a jsa již na posledním stupni, vstupuje jaksi na práh království. (kázání o Všech svatých)
Pane, prosím, uč nás žít s delším zacílením než jen k horizontu našich dnů a životů. Dej naší chuti činit milosrdenství křídla i rozmach tím, že budeme stavět na zaslíbeném ovoci víc než jen na momentálním efektu. Prosíme tě o růst počtu milosrdných, aby dokázali společně unést všechny, kdo žijí v bezprávných, násilných a nespravedlivých poměrech a ocitli se na hraně osobního pekla. Amen.
Joel Ruml