Slovo pro tento den: Svatodušní neděle 27. května

Sk 2, 1–21 ● Ez 366

Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“ Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“

[Sk 2, 12–13]

Letnice byly v Izraeli časem sklizně a tedy samozřejmě všech možných oslav a radostí. A do toho jakási skupinka křesťanů blábolí cizími jazyky a projevuje se podivně. Co jiného v takovou chvíli mohou slyšet než: „Jsou opilí,“ nebo „Jsou blázni,“ jak slýcháváme jinde. A co se vlastně stalo? Věřící v Krista byli naplněni Duchem svatým. A tedy i jistotou spasení, že Kristus skutečně vystoupil ke svému Otci v nebesích a přimlouvá se za nás.

Naše víra je pravdivá a jediná pravá. Vždyť jaký Bůh kdy sestoupil z nebes pro spásu celého světa, opravdu a v těle, ne jen ve vysněných bájích? Máme důvod k radosti, plné a bláznivé, zvláště v tento den. Nejsme lepší než nevěřící, ale jsme Bohem povolaní. Každý je zván do stejné radosti jako my, stačí jen, aby se k Bohu obrátil. Radujme se tedy bez výčitek a bez ohledu na ostatní, vždyť i ti jsou v Božích rukou. „Není to tvá věc,“ odpovídá vzkříšený Ježíš Petrovi, když se ptá po údělu jiných. Jako děti se radujme a zvěme i ostatní k radosti, která je nezasloužená a trvalá.

Pane, dej, ať se umíme opravdu radovat. Bez výčitek svědomí a bez výsměchu. Radostí čistou a plnou, radostí, která pozvedá naše srdce. Vzhůru srdce! Máme je u Pána! Amen

Jan Kupka