Slovo pro tento den: Středa 9. dubna

A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě. [L 9, 29–31]

Ježíš se opět modlí, na hoře. Na hoře dostal Mojžíš Desatero, na hoře se potkal Eljiáš s Bohem jako s hlasem tichým a jemným. Mojžíš a Elijáš, zákon a proroci, ti teď provázejí Ježíše, opět na horu, kde má znít evangelium, které však vede přes Jeruzalém, cestou kříže.

Sláva v oblaku a slova stejná jako při Ježíšově křtu, to je ukazatel, aby i učedníci věděli, aby pochopili. Ale Petr chápe po svém; chce tento nebeský obraz zachovat, zarámovat, postavit tu stany. Bojí se, že to vše zmizí.

A ono to také mizí, Mojžíš a Elijáš měli svůj úkol: posílit, povzbudit Ježíše a pomoci i nechápavým učedníkům. Směr cesty je jasně daný. Teprve až potom bude možné o tom všem i mluvit, a tak zatím učedníci mlčí. Boží sláva se dá pochopit jedině ve světle kříže.

Také bychom někdy rádi zastavili čas. Prosíme, dávej nám moudrost pochopit jeho plynutí a zákonitosti, dávej nám moudrost pochopit cíle našich cest a ukazuj nám k cíli té, která vede za tebou. Amen.

Dagmar Hrubantová