
Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. (Žd 12, 1–3)
Věřiti v Boha jest věřě milovati, věřě v něho jíti, věřě jeho se držeti a jeho údóm sě vtěliti. Túto věrú spravedliv se činí nevěřící. Tak ti světí praví. Protož jich řeč znamenajíc, jenž má v Písmě založení, máme věděti, že v nižádnú věc, jenž Bohem není, nemáme věřiti. Protož řečeno jest: i my věříme člověku, ale ne v člověka, rozuměj, který Bohem není; a to dím pro Pána Ježíše, jenž jest Bohem pravým i člověkem,v něhož, jemuž a jehož věřiti mají všichni lidé, jeho nade všechna stvoření milovati, jeho se milováním držeti a jeho údóm sě vtěliti, to jest býti jedním svatým mezi svatými, jenž sú údové Pána Jezukrista. (Výklad Viery, Desatera a Páteře)
Pane, dej, ať se naše víra upíná jen k tobě a nenecháváme se svést jinými bohy. Pomoz, aby naše láska k tobě nebyla jen ve slovech, ale také v činech. Amen.
Martin Kocanda