
Nechte už těch povýšených řečí, urážka ať z úst vám neunikne! Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí, neobstojí před ním lidské činy.
1 Sa 2, 3
Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.
1 J 3, 18
Tato starozákonní slova patří do chvalozpěvu Chany, matky Samuelovy, která si, dlouho neplodná, svého synka nakonec vymodlila a na ten zázrak nyní odpovídá modlitbou chvály a díků. Není neobvyklé a rozhodně ne nemístné, když matka novorozence (a nemusela trpět neplodností) po porodu odešle za ten zázrak k Pánu Bohu modlitbu díků, jakkoli formulovanou. Ani Chana se nemodlí vlastními slovy, nesložila ten chvalozpěv sama, nýbrž užila nejspíše básnické skladby v té době již známé. Kohosi varuje před povýšenými řečmi a urážkami, protože Hospodin je vševědoucí. Hospodin ví o nás všechno a nic mu neunikne: Jak se nám to poslouchá? Nedivíme se lidem, na které z toho padá tíseň. Ví o mně všechno, ví i to, co o mně nevědí druzí lidé, ví i to, co já sám o sobě nevím, jak vyznává svatý Augustin. Pán Bůh – permanentní slídič, Velký Bratr? Také tak jej někteří lidé pochopili, a proto se s ním raději rozešli. Já však se s ním rozejít nechci, byť o mně ví vše. Neboť věřím, a tedy vím: Jeho oko je spravedlivé a milosrdné a nehledí ani na mou ošklivost, ani na mou domýšlenou výbornost.
Pane Bože, dej, ať mě neděsí, že ty o mně víš všecko. Amen.
Pavel Filipi (ČCE)