Slovo pro tento den: Středa 5. února

Rád bych, bratří, abyste věděli, že to, co mě potkalo, je spíše k prospěchu evangelia, takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněm pro Krista, a mnohé bratry právě mé okovy povzbudily, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze strachu slovo Boží. Někteří sice káží Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia, druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest. [Fp 1, 12–17]

Apoštol je ve vězení, ale nenaříká. Ví, že i to má svůj hluboký smysl, a slouží k prospěchu (v řečtině doslova „pokroku“) evangelia. Mnozí se ptají, co je to za vězně pro Krista, a jsou překvapeni, jakou sílu dává Kristus svému svědku. Pavel se s radostí dovídá, že skutečnost jeho uvěznění povzbudila i některé ve Filipis, aby se o to směleji pokusili nahradit jeho nepřítomnost.

Ví však, že jsou i takoví, kteří „káží z řevnivosti a závisti“. Využívají Pavlovy nepřítomnosti a chtějí pozornost strhnout na sebe. Pavla by to mohlo rmoutit, ale on se naopak raduje (Fp 1, 18). Hlavně že se káže evangelium, i když ne vždy z čistých pohnutek. Obdivujeme tuto Pavlovu svobodu a přejeme ji i našim kazatelům.

Pane, ty jsi dal každému z nás určitý dar a talent. Dej, abychom jím těžili. Amen.

Jiří Kabíček