Slovo pro tento den: Středa 5. prosince

L 11, 29–32● Ez 384

Mužové ninivští povstanou na soudu s tímto pokolením, neboť oni se obrátili po Jonášovu kázání – a hle, zde je více než Jonáš.

[L 11, 32]

Příběh o Jonášovi znepokojuje. Není to provokace? Jak je možné, že se v těch dávných dobách lidé města Ninive obrátili po kázání Jonášovu? Navíc Jonáš slovům Hospodinovým ani nevěřil. Nevěřil vlastnímu vyznání o milosrdnosti Hospodina. Nevěřil v odpuštění až do doby, než ho drsným způsobem poučil sám Hospodin.

Mužové ninivští naproti tomu Jonášovu kázání uvěřili. Uvěřili ve smysl pokání a uvěřili také slovu o odpuštění. Někdo by řekl: ‚Co jim zbývalo. Teklo jim do bot.‘ Kolik lidí ale obecně věří v pokání a odpuštění? Kolik z věřících skutečně věří jejich moc? Nejsme na tom podobně jako Jonáš, který vyznával správnými slovy, ale přesvědčen o jejich moci příliš nebyl?

Pokání i odpuštění nelze vyčíslit, nepřináší rychle viditelný výsledek. Mužové ninivští však vsadili na pokání a odpuštění. Byli zachráněni.

Ježíš na rozdíl od Jonáše Bohu plně důvěřoval od samého počátku. Nepochyboval jako Jonáš. Jestliže přišlo odpuštění skrze ústa Jonášova, jaké veliké věci jsou skryty v osobě Ježíše?

Hospodine, dávej nám sílu k pokání i víru v moc odpuštění. Abychom následovali tvého Syna. Amen

Petr Turecký