
On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
Jb 9, 4
Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu?
Ř 9, 20a
Dějinami světa prosvítá Boží moudrost i nesmírná síla. Pokorná víra to zahlédne, pýcha je slepá. Jemu neutekl od úkolu Jonáš do Taršíše (Jon 2) a zavilý nepřítel prvních křesťanů se stane horlivým misionářem pohanů i židů (Sk 9, 15). Bohu se nevymyká pestrý běh světa ani dnes. Jeho konečné řešení se uskuteční, on bude mít poslední slovo. Chce si to někdo ve své pýše s Bohem „rozdat“ svou ignorancí, vzpourou a odmlouváním? Nedělej to! Vejdi v pokorné modlitbě s Bohem v rozhovor, naslouchej jeho slovu, poznej jeho moudrost a sílu, stůj o pokoj, který nabízí. Vždyť byl draze vykoupen tím, který v Getsemane pokorně vyznává: „Otče můj, […] ne jak já chci, ale jak ty chceš“ (Mt 26, 39). Jeho oběť na kříži za naše hříchy nás zachraňuje před spravedlivým Božím soudem.
Pane Ježíši, odpusť, když v nemoudrosti odmlouvám, a naplň mi srdce láskou a bázní. Amen.
Jan Valeš st. (CB)