Slovo pro tento den: Středa 30. dubna

A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě. Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“ Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb. Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich. [L 24, 33–36]

Jak je vidět, ani Šimonovo svědectví, ani vyprávění emauzských učedníků nestačilo těm jedenácti, aby naplno uvěřili v Ježíšovo vzkříšení. Proto Ježíš přichází i za nimi, ale oni plni strachu ho mají za nějakého ducha. Ježíš rozptyluje jejich nejistotu, když je nabádá, aby se ho dotkli. Ale oni to neudělají. Stále ještě nemohou uvěřit, že jejich Mistr byl skutečně vzkříšen. Změna nastane ve chvíli, kdy vezme rybu, aby s nimi pojedl. Tehdy ho poznávají.

Ano, je to on, který s nimi slavil poslední Večeři. A pak Ježíš jim opět vysvětluje, že už v Písmech bylo napsáno, že Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých. Vy jako moji apoštolové, jako svědkové mého vzkříšení, budete lidem zvěstovat evangelium, že Ježíš to vše podstoupil pro jejich záchranu, na odpuštění hříchů všem národům. Nebudou to dělat jen ve své síle, on sám je k tomu vyzbrojí svým Duchem. Vzkříšený Kristus k tomu zmocňuje i nás, abychom k němu zvali lidi, vedli je k pokání a k víře v něho. Kristus zemřel za naše hříchy, ale vstal z mrtvých a jako náš Pán je živ, je s námi a my smíme žít a následovat ho v radosti z jeho vzkříšení.

Pane náš, bez tvého Ducha, v němž jsi nám dnes přítomen, nemůžeme v tebe věřit a pro tebe někoho získat. Amen.

Lubomír Kabíček