Slovo pro tento den: Středa 3. prosince

Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek. [Mt 25,14]

Hospodář odjíždí na dlouhou dobu a s důvěrou svěřuje svůj majetek služebníkům. Zná je. Spoléhá na jejich poctivost a pracovitost. Až se vrátí, budou jeho investice jistě zhodnoceny. První služebník s pěti hřivnami se okamžitě pouští do práce. Daří se mu, majetek narůstá. Také druhý služebník chce co nejlépe splnit přání svého pána. Ví, jak rychle čas ubíhá. Nedívá se po ostatních, využívá každé chvíle. Nakonec se příběh zastaví u třetího.

I jemu svěřil pán část svého majetku, celou jednu hřivnu. I ona má velikou cenu a může se stát základem úspěšného podnikání. On se však o nic nepokusí. Vezme peníze a zakope je do země. Tam budou přece v bezpečí až do příchodu hospodáře (přijde-li vůbec kdy).

Po dlouhé době se pán vrátil. Pro prvního a druhého služebníka to bylo setkání radostné. Zdvojnásobili svěřený majetek, jsou pochváleni a dočkají se odměny. Je jim svěřen náročnější úkol a významnější postavení. A hlavně – budou se radovat u svého pána. Smutně však končí ten, který svou hřivnu zakopal. Výmluva, že se svého pána bál, je planá. Je odhalen jako služebník špatný a líný. Zklamal důvěru svého pána. Pán s ním už nepočítá.

Pane, ty jsi každému svěřil obdarování, jehož máme využít pro růst tvého království. Ještě máme čas. Dej nám nalézt místo pro službu v rodině, ve sboru i ve společnosti. Prosíme, zbav nás lenosti. Amen.

Pavel Smetana