Slovo pro tento den: Středa 29. října

A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblečte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. [Ef 6, 10–12]

Vypadá to, jako by apoštol popustil uzdu své fantazii, když na nás hrne všechny ty strašidelné výrazy. Ale on jen chce názorně vyložit to, čemu jinak říkáme hřích: zlo, které tady s námi je, které nechceme, a přece se na něm podílíme, a proti němuž máme bojovat. Vám, kdo znáte Tolkienův román Pán prstenů, se asi také vybaví podobnost toho, jak se apoštol snaží vystihnout hřích, který nás chce ovládnout, a prstenu, který je zosobněním zla a chce ovládnout každého, komu se dostane do rukou. To, co Tolkienův příběh říká o prstenu, je přesná definice hříchu: „Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže.“ Skvěle to vyjadřuje nemohoucnost člověka, sám se vymanit z toho smrtonosného sevření. V zápase se zlým má člověk šanci jen s pomocí „shůry“. V knize Pán prstenů je to Frodo, hlavní hrdina, který nakonec, za cenu velikých obětí, strádání a utrpení, donese prsten na pokraj ohnivé propasti, kam jej svrhne, a tak navždy zničí. Podaří se mu to však jen díky tomu, že je pro tento úkol, který daleko přesahoval možnosti malého hobita, dostatečně vybaven a vyzbrojen. Má elfí meč proti skřetům, trpasličí brnění, odolné proti střelám, a elfí světlo, které svým paprskem prosvětlí i nejtemnější temnotu.

Boj proti zlu, které nás svírá nejrůznějšími způsoby a chce si nás omotat a pak dokonale vycucat jako pavouk svou oběť, to není jen záležitost pohádkových legend. To je záležitost našeho každodenního života. Jako křesťané s ním můžeme amáme bojovat, i když nás často přepadá pocit úplné bezmoci. Apoštol ukazuje, kde k tomu brát sílu a patřičnou výzbroj: „Svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.“

Pane, co je člověk, že na něj pamatuješ? Co jsme my, že chceš být s námi? Vypravit to neumíme, tak tě vděčně chválíme. Amen.

Anna Lavická