Slovo pro tento den: Středa 28. listopadu

J 16, 25–33 ● Ez D 664

Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.

[J 16, 32–33]

Ježíš přemohl svět. Náš sklon ke zlému nemá poslední slovo. Máme teď možnost vracet se do náručí Otce, napravovat věci, dělat kroky ke změně i tam, kde nás něco pálí odedávna. Je to povzbuzení pro nás osobně i pro chvíle, kdy vidíme v církvi věci, které se nám protiví. Víra přece nestojí a nepadá s počínáním každého z těch, kdo se řadí mezi věřící. To bychom mohli snadno propadnout zoufalství, protože i v církvi se najdou podlí lidé, křivdy, závist, nevěra a další špatnosti. Svou víru nemůžeme zavěsit na to, co vidíme kolem sebe. Můžeme ji opřít jedině o svědectví Písma, o Ježíše samotného.

Soužení i pády jsou součástí života, což Ježíš sám zmiňuje. Vidíme to i v příbězích o králi Davidovi. A kolik lidí kolem nás má bezproblémový život? Jak dobře je známe, abychom si to mohli myslet nebo jim dokonce závidět? Ježíšovo „vzchopte se, já jsem přemohl svět“ nám chce být povzbuzením. Nejsme v tom sami, ta hlavní bitva byla naštěstí už vybojována.

Pane Bože, zvedni nás za límec a postav na nohy. Někdy jsme schlíplí a plni sebelítosti a jindy zas tak zahleděni do vlastních úspěchů… Zbav nás soběstřednosti a dej nám svůj pokoj! Amen

Magdaléna Trgalová