
Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho. [1 K 15, 22–23]
Dění spásy se odehrává v čase. Všecko přijde tak, jak to stanovil Pán Bůh, a ne podle našich netrpělivých představ. Nemůžeme předbíhat, i když si někdy myslíme, že by to šlo. Lidé ve světě to dělají, a tak jsme v pokušení je napodobovat. Rádi bychom věci urychlili, vždyť se toho tolik urychlit dá, a my býváme rozčarováni, když se nám to v duchovní oblasti nedaří. Platí to také o věcech na skonání věků: jsou jen v Božích rukou a přijdou v pořadí, které Bůh stanovil. Ani naše opravdové modlitby a horoucí přání, naše upřímné snahy, vytržení ducha a jiné prožitky nejsou rozhodující. Učit opak je bludné. Kristovo zmrtvýchvstání, jeho druhý příchod a potom teprve naše vzkříšení – to je střízlivá naděje v dobách dobrých i zlých. Nakonec bude přemožena smrt a všecko zlo.
Prosíme tě, Pane, o trpělivost a vytrvalost. Hledíme sice do tváře zlým věcem, ale ty nám můžeš dát sílu, moudrost a stálost. Amen.
Bohuslav Vik